Mikropřípravka se představila na turnaji v Českých Budějovicích!
V Českých Budějovicích by chtěl hrát každý – včetně naší mikropřípravky! Touto lehce upravenou cimrmanovskou hláškou jsme svolali naše nejmenší do zbraně na turnaj do jihočeských Budějic. I přes menší marodku se nám podařilo nakonec poskládat dva týmy, které na jih Čech vyrazili poměřit síly s velmi silným domácím Pedagogem a dalšími hosty: HBC Zliv, HBC Plzeň a Datels Blatná.
Cílem bylo prezentovat se lepším herním projevem, potrápit nejednoho soupeře a třeba i zkusit nějaký ten zápas vyhrát. Týden před turnajem jsme se intenzivně věnovali slabinám, které jsme si definovali na domácím turnaji o týden dříve. Nutno říct, že tato mise byla z velké části úspěšná. Za týden jsme sice neměli šanci odstranit zcela všechny neduhy, naši borci ale rozhodně projevovali daleko větší nasazení, a rozhodně už jsme mohli sledovat i lehké známky organizovanosti. Naše dva týmy nakonec z celkem osmi zápasů okusili třikrát sladkost vítězství. Jeden zápas navíc utekl bílému týmu jen o kousek, když vítězný gól soupeře padl až v posledních vteřinách. Samozřejmě je ale stále mnoho práce před námi. Jsme stále na začátku hokejbalové kariéry, učíme se základy ale nějaký posun je znát s každým turnajem.
Sestava bílého týmu: Hubáček, Čvančara, Šamberger, Hoffmann, Košťál, Lehner
Sestava modrého týmu: Kamiš, Křemen, Blaim, Hájková, Pecharová
Hodnocení bílého týmu (Honza Čvančara): Začátek turnaje nám vyšel výborně – proti slabší Plzni jsme se dobře naladili a vyhráli 8:0. Hned poté nás čekal HBC Zliv. To už bylo mnohem těžší a velmi vyrovnané utkání, které jsme nakonec prohráli 5:6 gólem v posledních deseti vteřinách. Po pauze jsme nastoupili proti Blatné (4:8). Tam už se začaly množit chyby, ubýval pohyb a místy se spíš chodilo, než běhalo. V posledním zápase proti domácím Pedagogům už to byl bohužel kolotoč.
Celkově se opakují stále stejné chyby: hráči si přihrávají před vlastní branku, čehož soupeř často využije. I přes opakované upozorňování před každým zápasem chodí do rohu pro míček dva až tři hráči, takže neobsazení hráči soupeře před brankou mají snadnou pozici. Když ale kluci ještě měli sílu, dokázali si vzít míček, udělat kličku a přihrát do šance – a z toho padaly góly. Nějaké malé zlepšení tam je, ale práce nás čeká pořád dost.
Hodnocení modrého týmu (Jirka Křemen): Modrý tým odehrál celý turnaj pouze v pěti hráčích, navíc s lehce nastydlou Majdou Hájkovou, která jako správný srdcař přesto vážila cestu, aby podpořila svůj tým. Svými góly táhnul tým hlavně Max Kamiš. Prosazoval se ale i Kuba Křemen a došlo i na naší obávanou holčičí lajnu Blaim-Hájková-Pecharová. Myslím, že minimálně jeden gól si v turnaji vstřelil každý, což je vždy skvělé na sebevědomí. Těší mě hladká výhra proti Plzni 8:0 a závěrečná skvělá výhra 7:4 v infarktové přestřelce s HBC Zliv, kdy jsme výhru na svou stranu definitivně překlopili třemi slepenými góly v závěru utkání a tím tak dokonale pomstili náš bílý tým.
S Pedagogem a Blatnou jsme ale prohráli o třídu a dostali zbytečně mnoho gólů, ke kterým by nemuselo dojít, kdybychom byli schopni soupeře lépe bránit, být důraznější, přesnější a běhat stejně rychle jako on. Právě toto nasazení a organizovanost je něco, co se nám podařilo částečně v dětech nastartovat, ale stále v tomto vedle konkurence zaostáváme. Svou roli sehrála ale pochopitelně únava a také někdy strach z daleko vyšších hráčů soupeře. I tak jsme si ale turnaj moc užili a to je to nejdůležitější!
