„Mám tu takovou pohodičku", hlásí ze Švýcarska Jiří Vaniš!
Poslední rozhovor pravzláštního roku 2020 obstará na našem webu povídání se stále aktuálním Hráčem roku, Jiřím Vanišem, který od září obléká dres švýcarského Grenchenu v tamní druhé lize. Jak vypadá jeho běžný den, čím ho Švýcarsko překvapilo a jak si zvykl na jinou podobu hokejbalu...?
MÁM TU TAKOVOU POHODIČKU...
Ve Švýcarsku jsi bezmála čtyři měsíce a tak je možnost první období hodnotit. Jak si se zabydlel v jiné zemi?
Zabydlel jsem se docela v pohodě, řekl bych. Bydlím zatím se spoluhráčem z týmu, takže to mám o dost jednodušší. Mám tu takovou pohodičku.
V jaké lokalitě bydlíte a jak taková pohodička ve Vašem obydlí vypadá?
Bydlím v Leuzigenu, zhruba pět minut autem do Grenchenu. Pro představu je to zhruba mezi Basilejí a Bernem. Naše pohoda je znát zejména teď o víkendech, jelikož se nehraje soutěž, tak celý den hrajeme playstation nebo koukáme na fotbal či ostatní sporty v televizi.
A jak vypadá takový tvůj běžný všední den?
Jsem od sedmi ráno zhruba do tří odpoledne v práci, pak přijedu domů, dám si jidlo, jdu si zaběhat nebo zacvičit, podle toho co se mi zrovna chce nebo nechce (směje se). A pak podle nálady no, buď si pustím film nebo seriál, občas se podívám na nějakou německou gramatiku nebo slovíčka a nebo hraju playstation.
Takže si vlastně na takové dovolené... Co je pro tebe aktuálně ve Švýcarsku nejtěžší?
Noo to úplně ne (směje se). Momentálně je pro mě nejtěžší se po práci přemluvit jít něco dělat, to je pro mě fakt nadlidskej úkol občas. Jinak je vše tak nějak v pořádku, ještě mi teda občas dělá problémy vstávání, ale to už si tak nějak zvykám.
Si všeobecně znám trochu jako netáhlo, v jakém oboru tedy ve Švýcarsku vlastně pracuješ?
Tahle informace je trochu zavádějící, já samozřejmě netáhlo nejsem, ale zkusil bych zalovit v jiných vodách, například u pana Kubeše nebo pana Dušáka. Pracuji jinak na poště v Bernu. V podstatě celý den házím a třídím balíky podle poštovního směrovacího čísla.
Ne každý u nás ví, jaká je aktuálně ve Švýcarsku situace. Dokážeš popsat co je dovoleno, co je zakázáno, co se smí a co se nesmí?
Je to dost podobné jako v Čechách, profesionální soutěže se hrají, ovšem s testováním. Amatérský sport je zakázán do deseti lidí tuším. Ve vnitřních prostorách se musí nosit roušky. Jinak se o to upřímně moc nezajímám, ale tohle vím.
U nás se každopádně v posledních týdnech alespoň trénuje. Jak je tomu v hokejbalovém Grenchenu?
Tady se vůbec zatím netrénuje, bohužel, nejhorší ale je, že to vypadá, že se ani nikomu moc nechce. Mám ale jinak alespoň možnost si tu jít zaběhat nebo zacvičit, pochopitelně doma, fitness centra jsou totiž už zavřená nějakou dobu.
Čím tě Švýcarsko nebo tamní domorodci zatím nejvíce překvapují?
Více věcmi! Jednak je tu všude čisto, skoro nikde nevidíte, že by se válely odpadky nebo vajgly a podobné chlívy. A místní domorodci, je to člověk od člověka, ale většina lidí je maximálně dochvilných, každý chodí včas, né-li pět až deset minut před určeným časem. Další věc je poctivost, ať už v práci nebo v životě.
A co místní roštěnky? Je oč stát?
Pár jich tu je, ale nic zajímavého.
.
HRAJE SE VÍC DO TĚLA A TO MI VYHOVUJE...
Mrzuté. Pojďme ale konečně k hokejbalu samotnému. V čem jsou pro tebe hlavní rozdíly proti České soutěži?
Tak určitě povrch, to je jasné. Je to tu pomalejší a méně techničtější. Na druhou stranu se víc běhá a hraje se víc do těla. Pak teda ta druhá soutěž se hraje čtyři na čtyři a bez ofsajdů, to je trochu jinej sport (směje se).
Je něco, co by si z toho Švýcarského hokejbalu aplikoval u nás?
Tu tvrdost, ta mi vyhovuje. Jinak ani ne (směje se).
Kolik zápasů si v dresu Grenchenu vůbec stihl odehrát, jak si byl sám se svými výkony spokojen a čím myslíš, že si tým svou přítomností obohatil?
Stihl jsem odehrát čtyři zápasy a všechny jsme vyhráli, takže po hokejbalové stránce bylo všechno v nejlepším pořádku. I se sebou jsem spokojen byl, i když to určitě mohlo být i lepší. Já se snažím dávat především góly. Chci být týmu prospěšný především tím, že budu produktivní!
Jaká je úroveň druhé soutěže, kvalita soupeřů a co je hlavním cílem týmu Grenchenu?
No tak co bych povídal... úroveň není úplně vysoká, soupeři žádná sláva. Chceme vyhrát ligu, to je hlavní.
Jaké je zázemí Grenchenu a čím vším disponuje?
Máme dvě hřiště, mezi kterými je bufet a sklady. Šatny jsou ve škole, která je hned vedle hřišť.
Sleduješ i dění v Hostivaři, co se kde šustlo a jak se vyvíjí nový areál?
Samozřejmě, že sleduji, nový areál je moc hezký a už se těším, až ho uvidím na vlastní oči. Jinak samozřejmě nějaké drby vím, udržuji si stálý přehled.
Kdy se chystáš zpět do vlasti a jak dlouhou dobu tu budeš trávit?
Chystám se přijet v příštích dnech na dobu devíti dnů, po tom se zase vracím do země helvétského kříže.
