B tým: Obyčejná výhra a neobyčejný příběh Adama Ježdíka!
První jarní kolo čekalo v neděli 28. února na rezervní tým mužů. Měl to být běžný zápas v Pražské lize, pro šestnáctiletého mladšího dorostence Adama Ježdíka to znamenalo ale víc, než jen utkání s A.S.H.F.
Standardní článek by ve zkratce vypadal asi takto. Hostivař B nastoupila na Palmovce proti poslednímu A.S.H.F., v prvním utkání jara byla po celou dobu jasně lepší a po brankách tradičních střelců si odvezla tři body za vítězství 6:1...
Pro většinu aktérů tohoto klání zápas jako každý jiný. Občas vyhrajete, občas prohrajete, postěžujete si na rozhodčí, soupeře, spoluhráče, co nepřišel a jede se dál. Jenže mezi hostivařskými střelci byl přeci jen jeden netradiční – Adam Ježdík. Pojďme se tedy podívat na zápas jeho očima.
Začátkem února oslavil Adam šestnáctiny, hokejbal hraje teprve rok, a tak do nabytého kádru mladšího dorostu zatím nakukuje pomálu. „V sobotu proti Hradci jsme jako čtvrtá lajna hráli jedno střídání, pak jsem hrál ještě dvakrát jako obránce,“ hlásil útočník s číslem 24 na zádech před zápasem za B tým.
Šlo o jeho premiéru mezi dospělými, a tak měl trochu nahnáno. „Jo, na začátku jsem byl nervózní, ale postupně to opadávalo. Navíc zápas pražské soutěže byl uvolněnější a neměl takové tempo jako dorost,“ hodnotí. Ano, záhy si opravdu počínal srdnatě.
Běhal jako motorová myška, poslušně naslouchal radám zkušenějších a nebál se ani do soubojů s hráči podobných ročníků, jako jeho táta... Také schytal pár hitů. Hlavně při jednom souboji za bránou soupeře z kraje klání si ho našli hned dva možná jednou tak těžcí hráči. „To byl jenom vyražených dech, jinak jsem nic necítil,“ směje se té ráně. To nejzajímavější ale přišlo v prostřední části.
Nejprve si perfektně naběhl do rotace, sebral míček, zvedl hlavu a přesně našel staršího dorostence Jindru, dnes už zkušeného harcovníka mezi muži. První zápas, první bod, to bylo radosti... Gejzír emocí měl ovšem teprve přijít.
Chvíli nato totiž zase vkročil na plac se svými kumpány z útoku a předvedl, co to znamená být ve správný moment na správném místě. Po individuální akci Brože se ocitl před prázdnou brankou a skóroval. Poprvé v mužích! A nejen to! „Byl to můj první gól za HBC Hostivař, takže jsme byl přímo nadšený. Předtím jsem dal jen dva góly během hostování v dorostu Ďáblů,“ září Adam.
O tom, kdo převezme naší interní cenu za nejlepšího hráče utkání, nemohl být pochyb. Nadšená tvář mladíka, který má všechno před sebou a teprve ochutnává úspěch, nám připomněla, jak krásný sport hokejbal dokáže být. „Pokud bude příležitost, chci rozhodně hrát znovu,“ těší se.
Tohle je další sladká odměna všem, kteří se v HBC Hostivař starají o mládež! Snad se podobně šťastných příběhů dočkáme brzy znovu.
