„Holkám hodně dalo srpnové soustředění", říká trenérka Lucie Rosičková!
Jako další dostala prostor ke zhodnocení posledního období trenérka Lucie Rosičková, která se věnuje novému týmu holek. Jaký pro ni byl rok 2020, jak se dívčí tým rozvíjí, v čem tkví spolupráce s týmem z Berouna a jaké má vize, spojené s rozvojem dívčích týmů?
Rok 2020 ve znamení pandemie bohužel rozvoji projektu holčičího týmu vůbec nepřeje, každopádně jeho aktivita trvá. Jak se zatím v tvých očích zrod nového týmu vyvíjí?
Letošní rok nám opravdu hází pod nohy jeden klacík za druhým. Holky jsou však statečné a jako tým s tím bojujeme a jen tak se rozhodně nevzdáme. Myslím, že se sešla úžasná parta holek, které spolupracují a rozumí si. Začátky nových týmů vždy nejsou jednoduché, ale u nás se to podařilo velmi dobře. Každopádně to ještě bude běh na delší trať, než se vše ustálí a staneme se pevnou součástí HBC Hostivař.
Už při pohledu na holky je ale patrné, že se v práci s hokejkou viditelně zlepšují. Na co prvotně se nyní v tréninku zaměřujete?
Holkám hodně dalo srpnové soustředění, kde měly možnost dvakrát denně trénovat s hokejkou. Nyní jsou tréninky zaměřené především na pohyb s hokejkou, kontrolu míčku a přihrávky. Na konci tréninků pak zkoušíme hrát „Krále střelců“, aby si holky pomalu zvykaly i na střelbu, která zatím není v této věkové kategorii samostatnou složkou tréninkových jednotek.
Letos už to na žádnou větší akci nevypadá, mohou se ale holky těšit na nějakou zápasovou či turnajovou akci v úvodu nového roku?
To byla velká rána. Chvíli před tím, než jsme jely na první turnaj, turnaje skončily. Holky to hodně mrzelo, moc se těšily. Doufám, že se situace uklidní a na jarní turnaje už budeme moct vyrazit. Též máme v plánu na jaře uskutečnit obdobnou akci, jaké jsme se stihly zúčastnit v září v Nižboru u Berouna. Opět dívčí minikemp ve spolupráci s klubem HBC Fretky, tentokrát však u nás, v Hostivaři.
Právě s týmem z Berouna vznikla s ohledem na rozvoj dívčího hokejbalu klubová spolupráce, v čem spočívá?
Tým HBC Kelti začal s dívčím hokejbalem již před mnoha lety. Vznikl tým HBC Fretky a v průběhu času se úžasně rozrostl. Naše spolupráce spočívá nejen v předávání si zkušeností, ale i v organizování hokejbalových akcí a minikempů určených jen pro dívky a v šíření povědomí o dívčím hokejbale. Například již zmíněný Minikemp dívek v Nižboru byl první akcí svého druhu a spočíval v sezvání hokejbalistek napříč regionem. My jsme si udělali obrázek, jak vypadají počty hráček a jejich věkové rozmezí v jiných klubech a ony zase viděly, že je nás holek celkem dost a že má hokejbal dívek budoucnost. Navíc vznikla i nová přátelství. Nejenom, že jsme se více sblížily právě s Fretkami, ale například i s talentovanými dívkami z pražských Rebelů.
Máme měsíc do Nového roku. Jakým směrem by si chtěla holčičí složku rozvinout v příštím roce 2021?
Určitě bych si přála, aby se nám podařilo ukázat, že hokejbal není čistě mužským sportem a holky v něm nejsou ojedinělé. Věřím, že když se nám tato „osvěta“ podaří, získáme do našich řad i více hráček a tím získáme i větší možnosti rozvoje. Dalo by se například jezdit se staršími dívkami na přípravkové turnaje a s mladšími na minipřípravkové. K této koncepci však máme zatím počtem daleko.
Podstatou by ale měla být podpora vzniku samostatné dívčí, mládežnické soutěže, že?
Ano ano. Je to náš dlouhodobý cíl. Narozdíl od nás a Berouna se kluby cíleně nasnáží o nábory dívek. Sem tam se u nich v týmu nějaká hráčka objeví, ale hraje s kluky klučičí soutěže a ne vždy to dělá dobrotu. Narozdíl od nich, my usilujeme o vznik samostatných dívčích celků, které by se nemusely hlásit do mládežnických soutěží kluků, ale mohly by mít svou vlastní, od kluků zcela oddělenou soutěž. Něco jako je Liga žen, ale v mládežnických kategoriiích. Mohly by tak vedle sebe odděleně existovat soutěže kluků a soutěže dívek. Dívky by pak měly možnost hrát právě v dívčích týmech a nemusely by hrát s klukama. Takže své ovoce by to jistě přineslo všem.
Nově máte možnost využívat nový hokejbalový areál v Hostivaři, který je ale stále nekompletní. Co by si v něm ještě uvítala, aby splnil maximum pro činnost dívčích kategorií?
Nový areál nám tréninkově zcela vyhovuje, je úžasný a až se rozjede na plné obrátky a tribuna se zaplní fanoušky, získá osobité kouzlo a rodinnou atmosféru. Jako asi každá ženská trenérka bych pro svou kategorii do budoucna uvítala určitou formu soukromí. Například nějakou malou šatničku, která bude vyloženě dívčí. Přeci jenom nám holky porostou a za nějaké tři roky už se nebudou chtít dělit o prostor s kluky. Kdo někdy navštívil klučičí šatnu po tréninku určitě pochopí, o co mi jde (směje se).
