„Zážitky z Třebové už nám nikdo nevezme", říká medailemi ověšený Marek Hroch!
Veleúspěšnou sezónu má za sebou i šestnáctiletý útočník Marek Hroch, kterému na krku visí trojice klubových medailí, ale i bronz z nedávno skončeného Světového poháru, kde v národním dresu týmu do 16 let pokořil v klíčovém duelu Slovensko.
Máš za sebou bohatou a úspěšnou sezónu a z ní na krku i trojici medailí. Co ti bude tento ročník nejvíce připomínat?
Asi nejvíce ta stříbrná medaile z první národky. Sice jsem za A tým odehrál pouze pár zápasů v play-off, ale i tak mi to neskutečně dalo. Nikdy mě nenapadlo, že bych už v patnácti letech mohl hrát za chlapy a opravdu to byla neskutečná zkušenost, obzvláště, když jsem mohl být součástí takové nečekané jízdy v play-off.
Jak náročný pro tebe byl závěr sezóny, kdy si nastupoval za tři týmy a ještě pošilhával po reprezentaci?
Náročné to samozřejmě bylo, ale o to víc mě to bavilo. Vyřazovací boje jsou pro mě pochopitelně mnohem zábavnější a když je v těchto zápasech tolika emocí, jak to bývá zvykem, tak nějakou únavu, či vyčerpání člověk přestane vnímat.
Jak si spokojen se svými výkony a jak se ti podařilo naplnit své předsezónní cíle?
V letošní sezóně jsem měl takové tři primární cíle, dostat se do reprezentace, vyhrát titul mistrů republiky s dorostem a načerpat co nejvíce zkušeností v extralize juniorů. Do reprezentace jsem se dostal, ale že budu mít tři medaile ze tří kategorií jsem opravdu nečekal a právě z tohoto úhlu pohledu bych považoval tuto sezónu, jako vydařenou. Osobně jsem od sebe očekával víc bodů v kategorii dorostu, hlavně tedy na finálovém turnaji, nemůže mi ale hold vyjít všechno.
Vyšla ti ale účast na Světovém poháru, který ti sezónu zakončil. Jakou pro tebe byla tato akce v národním dresu?
Jedním slovem úžasná. Ano, jeli jsme tam s cílem vyhrát zlato, ale bohužel nám nevyšly tři zápasy ve skupině a museli jsme se spokojit s bojem o bronz. Jsem ale rád, že jsem si tu placku z Třebové nakonec odvezli a udělali si takové zážitky, které nám už nikdo nevezme.
V klubové anketě Mládežník roku si skončil třetí. Čekal si, že se objevíš v tradičně sledované anketě mezi nejlepšími?
Nečekal, vždyť máme tolika výborných kluků, kteří si za letošní sezónu zasloužili nominaci. Myslím si, že nominovat pět mládežníků Hostivaře na tuto cenu musí být pro trenéry obrovský oříšek a já jsem nesmírně rád, že jsem mezi nimi mohl být.
Je tu konečně zasloužená letní pauza. Jak budeš trávit prázdniny a kdy se hodláš vrhnout do přípravy na novou sezónu?
Momentálně si užívám odpočinku v Itálii u moře, ještě spolu s Honzou Čejkou. Na léto si ještě najdu nějakou brigádu a do přípravy bych se chtěl vrhnout ještě před soustředěním ve Světlé nad Sázavou, abych tam nevypadal jako letitý kuřák, kterého fyzička neviděla dvacet let (směje se).
A co příští sezóna, další cíle?
O příští sezoně ještě nemám přesné představy. V juniorce nás je strašně moc a v dorostu ještě není jasné, jak bude omlazený tým vypadat. Rozhodně bych ale chtěl stabilně nastupovat za kategorii juniorů, vybojovat si i šanci v A týmu a s dorostem znovu udělat kovový úspěch.
