Střelec A týmu Marek Kalaš: "Hostík, to je rodina!"
V prvním a posledním zápase nasázel hattrick, celkem posbíral za podzim osm bodů. I proto jsme si jako dalšího pro rozhovor vybrali věčně usměvavého Marka Kalaše, který promluvil například o svých ambicích nebo o svém zranění.
Jak dlouho už působíš v Hostivaři?
"Asi 8 let."
Ve kterém kádru tě bavilo nejvíce hrát a proč?
"Hostík, chlapi. To je rodina."
Jaké jsou tvé ambice do budoucna?
"V tuhle chvíli je to pro mě dost složitá otázka, protože letos mám trošku jiné priority. Hokejbal pro mě bohužel není na prvním místě. Do každého zápasu se snažím dát vše, ale nemám tolik času jako dřív. Doufám, že se to ale do budoucna změní a během příštích pár let si zahraju extraligu, nejlépe za Hostivař."
Před pár lety jsi byl na operaci, co se stalo? Nebál ses, že by to mohl být konec kariéry?
"Po hitu s protihráčem se mi utrhla ramenní kost. Po dvou operacích a pár kusech železa je vše skoro v normálu. Občas tam vrzne nebo lupne, ale je mi jasný, že jako předtím už to nikdy nebude. Na konec kariéry jsem ani nepomyslel, hokejbal je sport, kterej miluju a i kdyby mi tu ruku utrhli, tak si do ramene vrazím zahnutej klacek a hraju dál." (usměje se)
Na podzim jsi nastřílel 6 branek v podobě dvou hattricků v prvním a posledním zápase. Byla to náhoda nebo si se na tyto zápasy nějak speciálně připravoval?
"Já se samozřejmě speciálně připravuju na každej zápas." (snaží se zatvářit vážně, ale nakonec se usměje) "To, že jsem vstřelil hattrick v prvním a posledním zápase, byla spíš náhoda, prostě to tam napadalo. Důležitý je, že jsme v obou zápasech brali plnej počet bodů, o to je to pro mě cennější."
V bodování ztrácíš na vedoucího Marka Brože, kterého jsi předtím nikdy nepředstihl, pouhý bod. Věříš, že ho letos konečně porazíš?
"Rád bych... naneštěstí, nejen, že je to můj spoluhráč z lajny, takže bych mu to samozřejmě i přál, aby vyhrál bodování, ale je to i náš trenér, takže si ani nemůžu dovolit předehnat ho. Dovedeš si pak představit, do jaký lajny bych se posunul a kolik času bych trávil na hřišti, že." (začne se hlasitě smát)
Nastoupil jsi i za béčko, baví tě tam hrát nebo chodíš jen do počtu?
"To víš, že mě to baví, za každej zápas, kterej odehraju navíc, sem rád, ale je fakt, že v béčku sem spíš do počtu, vzhledem k tomu, že jsem za něj hrál dvarát a moje bilance je 0:2 a vstřelil jsem jen jedinou branku. Takže otázka spíš zní, jestli to baví béčkaře, když za ně nastoupím já." (při těchto slovech "nenápadně" háže hlavou k Markovi Těšínskému, kapitánovi béčka)
Jak myslíš, že si povedou oba mužské celky na jaře?
"Doufám, že oba týmy už budou tabulkou jen stoupat a skončí pro ně sezóna co nejpozději."
